Ještě v nedávné minulosti se nejčastěji používaly mělké pásové nebo bodové základy. V současnosti směrnice o energetické účinnosti staveb doporučují a předepisují používat základové desky, protože ta umožňuje realizaci spojité a nepřerušené tepelné obálky. Základová deska snižuje počet kritických míst konstrukce budovy, ve kterých vznikají tepelné mosty. Tím snižuje tepelné ztráty a minimalizuje riziko vzniku plísní.

Oblíbeným a často využívaným konstrukčním řešením se stává „základový polštář“ – tedy tepelná izolace položená pod základovou betonovou deskou. Základový polštář stabilizuje stavbu při otřesech půdy, ale také je často doplněn o další vrstvy zabraňující pronikání vody nebo radonu do budovy.